Výpal v jámě

Jednoho dne z neděle na pondělí se uskutečnil další díl programu Cesta Velké Matky, venkovní výpal keramiky. Byl završením dlouhé cesty, jejímž záměrem bylo vyrobit tenkostěnnou keramiku, která by ustála venkovní výpal tak, jak ho prováděly přírodní národy mnoho tisíc let zpátky a činí tak dodnes. Samotná výroba stála děti mnoho úsilí, sbírání často trpkých, ale cenných zkušeností a několikeré pokusy. Kdo však jednou vstoupí na cestu a nesejde z ní, do cíle dojde. A tak Ti, kteří úsilí nevzdali, ocitli se náhle v cílové rovince a na prahu velkého dobrodružství. Tím totiž výpal v jámě je! Úspěšnost výpalu určuje mnoho faktorů, skrytých i zřejmých, a tak se prvek napětí vznáší nad celou akcí jako jestřáb v povětří. Výpal je časově velmi náročný, vyžaduje neustálou přítomnost někoho, kdo reguluje teplotu ohně. Výpal má rád počasí bez deště a větru, leč, nás počasí úplně nepodpořilo. Déšť i vítr přišly, ačkoliv jsme obětovali mnoho tabáku a navrch ještě pelyněk. Naštěstí déšť netrval příliš dlouho a ani jeho intenzita nebyla extrémní. Pálili jsme celou noc, nad ránem jsme nechali oheň dohasnout a zasypali jej popelem z druhého ohniště, kde jsme si ve velkém hliněném hrnci vařili vývar na pondělní oběd.Tak jako při postupném zvyšování teploty ohně, přidržování výdrží postupných teplot, tak i proces chladnutí musí být pozvolný, protože právě skokové změny teplot mohou vést k prasknutí vypalovaných nádob. A tak mnohé děti už od rána přidržováním rukou nad popelištěm odhadovali teplotu v jámě. Pozvolným odstraňováním popela jáma pomalu chladla a nedlouho po vydatném obědě se nachýlil tolik očekávaný okamžik. Pálili jsme jedenáct nádob a všechny přežily. Ačkoliv předpokládaná barva měla být červená, všechny oxidy železa se vypálily, takže jsme dosáhli barvy spíše krémové se znatelným dekorem ohnivých plamenů. Myslím, že jsme všichni byli ohromeni krásou vypálených hrnků. Po úplném zchladnutí a umytí nádob byl výpal oficiálně ukončen. Obětovali jsme trochu tabáku a poděkovali ohni. Výpal se povedl! Jdeme po cestě, která nás baví. Učíme se dovednostem, které nám zanechali předci, které svojí účelností a krásou pomáhají člověku žít svobodný život. Přivádějí nás k sobě a umožňují, abychom tu byli jeden pro druhého. Máme skvělou partu a dobře to víme, a to platí pro každého, kdo se výpalu zúčastnil! Všem moc děkuji.