Mátová louka - duben 2025

Druhý víkend v měsíci velkého listí byl vyhrazen dalšímu táboření Jelení stezky. Děti si přes zimu vyrobily zateplené mokasíny, a nic proto nebránilo vyrazit na naše oblíbené tábořiště. Jestřáb říkal, že budou teplé dny, ale noci budou chladné. I tak jsme obětovali tabák a požádali Stvořitele o pěkné počasí. Naše modlitby byly vyslyšeny. Počasí bylo slunečné a plné jarních vůní, noci jsou ale stále chladné. Jestřáb měl pravdu.

V pátek v podvečer jsme se všichni sešli na Mátové louce a zabydleli se. Bílá pírka obydlela kruhový wigwam a kluci si vzali stan lidu Ojibwe. Když si všichni vybalili a oblékli si to nejlepší oblečení, sešli jsme se uprostřed tábora k rozdělání obřadního ohně. Tentokrát jsme tábořili všichni z Jelení stezky a někteří se tedy viděli poprvé. Ale přátelství se na Jelení stezce uzavírají snadno, zde jsme jeden pro druhého. Očistili jsme se pelyňkovým dýmem, zpívali píseň Poděkování za dar života, rozdělali oheň a každý přiložil pár větviček. Takto jsme vytvořili společný kruh. Opekli jsme si večeři a poseděli u ohně. Sešli jsme se po dlouhé době, a tak byl večer plný příběhů. Noc byla chladná a ráno už jsme zase seděli u ohně.

Snídaně od našich babiček byla sladká a zelený čaj se skořicí a kardamonem také. Omamná vůně se mísila s kouřem a kolem ohně bylo plno úsměvů a veselí. Dopoledne druhého dne bylo věnováno lovecké výpravě. Část tlupy ale zůstala v táboře a připravila vydatný oběd. Lovci ozbrojení luky a šípy vyrazili k lesu. Tradiční lukostřelba na pařízky byla soubojem všech proti Jelenovi. I když to nějakou dobu vypadalo na solidní remízu, nakonec Jelen neměl šanci a o dva body prohrál. Po obědě někteří brouzdali v potoce, kluci tahali dřevo z lesa na večerní oheň a pozorovali dravce. Viděli za lesem luňáky, nad táborem zas kroužil moták pochop. Navečer přiletěla káně. Odpoledne se hrál lakros.

Večerní oheň byl spojen s taneční slavností. Všichni se naparádili a zatančili pár kruhových tanců. Opékala se jablka, klábosilo se a probíraly dojmy z celého dne. Táboření se vydařilo. Nedělní ráno už je ve znamení odjezdu domů. Tábor se postupně vylidnil a rozhostilo se ticho. Zdáli se ozývalo volání jestřába a my už teď víme, že se příště u ohně sejdeme zas.