Kdo je Jelen a Cesta Velké Matky

Jsem jednoduchý člověk. Rád hledám a zkouším ty nejjednodušší cesty k cíli. Jednoduché stezky. Jednoduché technologie. Život nám často ukazuje, jak jsou jednoduché věci důmyslné. Způsob lidského uvažování se od pravěku nezměnil. I přesto, že máme mnohem více informací, náš mozek funguje stále stejně. Před 18 tisíci lety, když ledový příkrov začal ustupovat, vyráběli naši předkové věci z kamene, dřeva a kůže. To byla jejich kultura. Měli mozky o deset procent větší než my a je docela možné, že z hlediska inteligence představovali vrchol lidské rasy. A dokázali přežít ve světě, kde všechno co lovili, bylo větší, silnější a rychlejší než oni. A možná to je věc, kterou na nich musíme respektovat. Bez nich bychom tu nebyli. Další vývoj sebou přinášel velmi zajímavé technologie, jejich zkoumání a zkoušení mě vždy bavilo a baví dodnes. Mnoho z této zvídavosti lze vidět u dětí a to pro mě jako pedagoga byla vždy velká výzva. Protože děti respektuji jako sobě rovné badatele, bylo nevyhnutelné, že se dříve nebo později objeví skupina kamarádů, kteří půjdou stejnou cestou. Stačilo se zeptat. Ta cesta se dnes jmenuje Cesta Velké Matky a já jsem velmi rád, že jsem její součástí. Tento vzdělávací program má ovšem těžiště ponejvíce environmentální, nikoliv technologické. Doba si to žádá. S postupnou devastací planety, která je přímým následkem lidské činnosti, dochází k odcizení člověka jeho životnímu prostředí. Příroda se stala něčím tam venku, je nemilosrdná, často krutá a ukazuje nám nepřátelskou tvář. Kopřivy pálí, komáři štípají, vosy útočí. Jako by se svět obrátil proti nám a my nalezli bezpečí jen ve svých virtuálních realitách. Jak by na nás asi hleděli lidé, co lovili mamuty? Cesta zpátky k porozumění přirozeného chodu světa je ovšem jednoduchá. Je přímá a vede zábavnou stezkou poznání. Lidé se většinou bojí toho, čemu nerozumí, co neznají. Ve chvíli kdy poznají proč a jak věci fungují, objeví se úžas a respekt, empatie. S poznáváním přírody a života v ní je to stejné. A tak nám program pomáhá poznávat a detailně studovat přírodu a její zákonitosti. A protože nás zajímají přírodní kultury, věnujeme se i trochu historii a kulturní antropologii a zkoušíme v přírodě fungovat jako lidé v dávných dobách. Kdo by odolal zkoušení prastarých technologií? Odkrýváme a zkoušíme je v praxi a díky nim jsme do značné míry soběstační při našich pobytech venku, při našich indiánských tábořeních. Zjišťujeme, jak je svět komplexně a dokonale provázaný, jak je vše živé a pulsující. Učíme se tomuto světu porozumět a chránit ho. To je naše Cesta Velké Matky.

Karel Janoušek, r.n. 1971, 15 let praxe v pedagogice volného času dětí prvního stupně ZŠ, mimoškolní vzdělávání, vychovatelství, 30 let intenzivního studia přírodních kultur, zejména přírodních národů severovýchodní Kanady 18.stol., autor a lektor vzdělávacího environmentálního programu pro děti prvního stupně základních i domácích škol Cesta Velké Matky.